Porážka

11. října 2013 v 16:14 | Abigail Osbourne |  Překlady od Theo
Zde je dlaší ze skvostů, které Theo přeložila. Povídka je sice bez páru, ale její humor a překvapivý dějový zvrat mě prostě dostal. Snad se vám bude líbit.

Autor: Piper Julian
Překlad: Theo
Ignoruje dění 6. a 7. knihy.
Klíčová slova: Vtipný Voldemort, autobusový masakr, Voldemortova smrt, Voldy, poslední boj




Konec války zapříčinila jedna bizarní a překvapivě zábavná událost.
Upřímně, Harry si ani zdaleka nebyl jistý, jestli by dokonce samotná Lenka Láskorádová dokázala něco takového předpovědět.

Náš mladý Pan Potter si byl celý svůj život více méně jist, že celý problém s Voldemortem skončí jednou velkou epickou bitvou někde na místě, které bude bezpochyby skrz naskrz prosycené magií a dodá tak celé scéně na dramatičnosti. Řekněme tak třeba například na kraji Zapovězeného lesa. Vůbec nečekal, že válka skončí na příjezdové cestě jeho domu.

Chvíli před tím, než k tomu všemu došlo, se Harry zrovna skláněl nad keři v zahradě tety Petúnie. Hůlku měl přirozeně strčenou ve své zadní kapse - ani ne tak pro ochranu, spíš jen pro pobavení, které mu poskytovali sousedi, kteří se Dursleyových vyptávali, proč s sebou jejich synovec neustále nosí dřevěnou tyčku. Tak či tak, s hůlkou vždy po ruce byl Harry prakticky připraven na nejhorší. No, na nejhorší mínus Romilda Vaneová - občas si Harry říkal, jestli to není náhodou napůl harpie, Nebo tak něco.

Harry momentálně zabíjel čas čtením knížky Jak přilákat trpaslíky do vaší zahrady a zastřihováním Petůniiných růžových keříků do tvarů miniaturních zlobrů. A co měl také jiného dělat? Dursleyovi si objednali jídlo dodomu a jeho vyhnali z domu, ale k jeho štěstí bylo stále léto a venku ještě zbývalo nějaké to denní světlo. A tak s kručícím žaludkem trpělivě vyčkával, až bude pozván zpátky dovnitř.

Naneštěstí pro našeho hladového čaroděje zrovna v tu chvíli začala obloha tajemně tmavnout a něco se s velkou rychlostí začalo snášet k zemi.

Harry, který již byl až moc zvyklý na takovéhle nesmysly, si povzdechl a zahleděl se k obloze v očekávání všeho od Santy Clause až po svojí budoucí verzi prohlašující, že Draco Malfoy je jeho spřízněná duše.

Přirozeně to byl Voldemort, který se nějakým záhadným způsobem naučil létat. Asi ho stále vytáčelo, že byl ve svých školních letech naprostá nula ve famfrpálu, a tak strávil více času snahou naučit se létat, než aby se pokusil stvořit kouzlo na lokalizování mozků některých Smrtijedů. Buď to, nebo se Voldemort pokusil ukrást Petru Panovi tajemství nesmrtelnosti a skončil s velkou dávkou vílího prachu v obličeji…

Každopádně, ten starý otrava se snášel z oblohy a hlasitě se chechtal.
Harry tiše doufal, že na své cestě dolů vdechne mrak a zadusí se.

"Harrrrrrrrry Potterrrrrrrre," zasyčel Voldemort, když jeho nohy konečně přistály veprostřed silnice.
"To se ti ten tvůj problém s mluvením zhoršil až tak, že už ani nedokážeš vyslovit R v mém jméně, aniž bys zašišlal? "
"Ta drzost!"
"Tak asi ne, tohle už jsi vyslovit zvládnul."
Harry byl zrovna veprostřed přemítání nad tím, kam se poděli všichni ti vlezlí sousedi, když na něj Voldemort začal vrčet.
"Ale Voldy, máš to celé pomotané. Ty máš přece syčet - jako had. Vrčení je pro lvy jako jsme my, nebelvířané."
"TICHO!" zařval Voldemort. "Vytáhni hůlku, Pottere. Dnes tu nemáš nikoho, kdo tě zachrání! Je čas, aby ses setkal se stvořitelem!"

Harry si povzdechl, tímhle tempem tu zahradu nikdy nedodělá.
"Kam se poděl tvůj smysl pro načasování, Time? Vždyť máš přece předvídatelně zaútočit na konci školního roku dva roky za sebou a potom přeskočit třetí. To znamená, že zaútočit můžeš až na konci sedmého ročníku," řekl Voldemortovi.

"TIME? Jmenuji se Tom, hlupáku! Pokus se si alespoň zapamatovat mé mudlovské jméno, jestli mě s ním hodláš urážet! A co tím myslíš, že moje útoky jsou předvídatelné?"
"No," Harry začal, "Nějakým způsobem jsi na mě zaútočil v prvním a v druhém ročníku, přeskočil jsi třetí a potom znovu zaútočil ve čtvrtém a v pátém. Jestli budeš pokračovat stejným stylem, tak na mě na konci roku pošleš Smrtijedy, tak jako jsi to udělal ve třetím ročníků… Pettigrew vlastně ale není ani tak Smrtijed, jako spíš zbytečně promrhaný vzduch."

"Ty mě sleduješ, že ano? To proto víš, že plánuji napadnout Bradavice?" řekl Voldemort.
Harry protočil oči v sloup, "Neměly bychom spolu náhodou bojovat?"
Voldemort tasil hůlku. "Maminka a tatínek už na tebe čekají, Pottříku!"
Harry zalapal po dechu, "Ty jsi právě ukradl urážku Dracu Malfoyovi? Opravdu?"
"PROSTĚ UŽ VYTÁHNI HŮLKU!"

Harry líně vyndal hůlku ze zadní kapsy a ostře s ní švihl Voldemortovým směrem s myšlenkou "Kéž by se tak polovina těchhle nesmyslů stala Nevillovi nebo někomu jinému… Proč jsem to VŽDYCKY já? Vážně Time, jdi pryč…"

Voldemort pomalu začal sesílat nějaké kouzlo, když se to náhle stalo. Zdánlivě odnikud se přiřítila rozmazaná čára a najednou stál na místě, kde dříve býval Voldemort, Záchranný autobus.
"Záchranný autobus k vašim službám. Pomůžeme jakémukoliv kouzelníkovi či čarodějce v nesnázích! Já jsem Stan Silnička a dnes budu vaším…PROPÁNAJÁNA! Harry Potter!" vyhrkl Stan.
Byl to Stanův první den, co pracoval jako řidič a ne jako průvodčí. Obvyklý řidič onemocněl, takže došlo k menší změně v povinnostech zaměstnanců autobusu.

Harry klopýtavě došel k autobusu a podíval se pod něj. Ten pohled byl k neuvěření - Voldemort byl rozmašírován pod jedním z předních kol.
"Tak vám gratuluju," dostal ze sebe lehce šokovaný Harry.
"Prosím?"
"Právě jste přemohl Lorda Voldemorta."
"COŽE?"
Nakonec vyšlo najevo, že ona myšlenka a pohyb hůlkou byly zapotřebí k přivolání Záchranného autobusu. Voldemort, který byl inkompetentní jako vždy, si neuvědomil, že stojí veprostřed silnice.

Stan Silnička se okamžitě stal hrdinou a Harry si konečně mohl dosyta užít své zbylé dva roky školy jako normální dítě. I přesto mu však byly přičítány velké zásluhy, protože to on autobus přivolal.

Albus dokázal jen stěží uvěřit, že to autobus a ne láska byl moc, kterou Pán Zla nezná. Bez neustálého matčina napomínání se Voldemort nikdy neměl jak nenaučit, že se má vždy nejprve rozhlédnout, než přejde přes silnici.
Ministerstvo dostalo nápad k nezaplacení a rozhodlo se, že místo mozkomořích polibků postaví všechny zločince určené k popravě jednoduše do řady a nechá je zajet Záchranným autobusem.

Stan, z vděčnosti, že mu Harry obstaral tolik slávy, mu později povolil si na jeden den půjčit jeho autobus. Harry, Ron a dvojčata ho později vrátili s omluvou za to, že autobus prohnali skrz Malfoyovic sídlo… opakovaně.

Někdy v tu dobu se rozmohlo autobusové šílenství a těsně po Voldemortově porážce se mudlovská píseň "Kola na autobusu točí se" stala jasnou jedničkou v hitparádě 100 skvělých kouzelnických písní.

Košťata ve famfrpálu byla zanedlouho nahrazena létajícími autobusy, díky čemuž se samotná hra stala pro diváky mnohem zajímavější. Vždyť přece, sledování autobusu, jak se pokouší chytit zlatonku, je velice zábavná podívaná.

Ó a vzpomínáte na to zlaté sousoší na Ministerstvu kouzel? Kvůli Stanově a Harryho rostoucí popularitě se té staré sochy zbavili a nahradili jí jejich zlatou verzí, jak sedí v autobusu a pronásledují Voldemorta.

Přirozeně že někteří čistokrevní kouzelníci byli vysoce rozhořčeni něčím s tak očividně mudlovský vzezřením, ale na jejich názoru stejně nikomu nezáleží. Prostě je budeme ignorovat, ano?

A to, dámy a pánové, je jednoduché vysvětlení, proč byste nikdy nic neměli dávat na starost Stanu Silničkovi... včetně řízení autobusu.

Konec
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líbila se vám povídka Porážka?

Ano
Ne

Komentáře

1 Abigail Osbourne Abigail Osbourne | E-mail | Web | 21. října 2013 v 16:57 | Reagovat

Fakt perfektní povídka, hrozně jsem se nasmála :D
Především: "Albus dokázal jen stěží uvěřit, že to autobus a ne láska byl moc, kterou Pán Zla nezná." bylo zabijácké :D

2 sisi/ctenar sisi/ctenar | Web | 1. prosince 2013 v 17:56 | Reagovat

xD drsnej banner !:DDDDDDDDDDDDDD

3 Profesor Profesor | 27. června 2014 v 0:10 | Reagovat

Skvostná povídka. Moc autobusu byla tou, kterou Voldy neznal...!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama