Znamení

3. května 2013 v 12:51 | Abigail Osbourne |  Překlad Abby
Toto je můj první pokus o překlad. Anglicky umím asi stejně jako stepovat, ale řekla jsem si že to za pomoci překladačů a slovníku, stejně zkusím. Proto se omlouvám, za případnou kostrbatost nebo nepřesnosti v přěkladu. Odkaz na originál je zde. Pokud umíte anglicky doporučuji si přečíst spíš ten.

Fandom: Bible
Pár: Kain a Abel
Varování: lehké násilí, smrt, incest
Přístupnost: 18+
Pozn.: Jedná se spíše o volnou interpretaci, určitě naleznete nesrovnalosti s originálem.

Na začátku…

Kain a Abel spolu nikdy nevycházeli. Ve skutečnosti jejich jediným společným rysem byli jejich rodiče. Abel byl poslušný jako ovce, na které dohlížel. Naproti tomu Kain svým duchem tvrdý, stejně jako zem, kterou obdělával. Kainovy havraní vlasy ostře kontrastovaly s jemnými zlatými kadeřemi jeho mladšího bratra, který byl o celou stopu menší než on. Kain nenáviděl bratra. Byl to takový ten druh nenávisti, který se vám zakousne do srdce a sžírá ho kousek po kousku. Abel o Kainově nenávisti však netušil, proto zůstával vůči jeho chování bezelstný.

"Kaine…" Muž otočil hlavu a spatřil, že na něho volá jeho bratr. "Myslel jsem, že tě tu najdu."

"Co chceš?" zeptal se mrzutě Kain, ležící na zemi.

"Vypadal jsi naštvaný, je to kvůli oběti?"

"Co na tom záleží, Pán přijal tvojí, je po všem."

Abel, mírně rozhozen bratrovým chováním, o krok ustoupil. Nikde v dohledu nebylo ani živáčka, natož třeba nějaké stavení, byl úplně sám se svým bratrem. Ano, to bylo Kainovo útočiště. Daleko od ostatních lidí, daleko od rodičů a jejich zbožňovaného Hospodina.

"Omlouvám se."

"Drž hubu," odplivl si Kain, "drž už sakra hubu!"

Rozhostilo se ticho.

"Úroda vypadá letos dobře," poznamenal opatrně Abel s pohledem upřeným na vysokou kukuřici, která snadno dosahovala výšky až šestnáct palců nad jeho hlavu. "Skýtá dobrý úkryt. Vždycky jsem se divil, jak snadno se nám dokážeš schovat."

Kain mlčel. Jen seděl a proséval hlínu skrz prsty.

"Kaine, prosím, podívej se na mě." Abel poklekl, uchopil bratrovu hlavu a políbil ho na tvář. Byla studená jako kámen. "Nezlob se. Prosím tě, jsi můj bratr a já tě miluji!"

V životě jsou chvíle, kdy lidé mohou přesně určit čas, kdy jim rupnou nervy, protože toho na ně už bylo až moc. To přesně byl Kainův případ. Tohle byla poslední kapka. Nenávist, která se celý život usazovala v jeho srdci, se náhle vznítila a spálila i poslední kousek jeho srdce.

"Vím, že jsi můj bratr. A pokud mě opravdu miluješ, polib mě znovu. Silněji. Jako bys trhal květinu i s kořeny."

Abel poslechl, natahoval se k bratrově tváři, ale minul. Když se jejich rty setkaly, překvapeně vykulil oči nad chladem sálajícím z Kainových rtů. Byly jemné, ale velmi chladné. Uvnitř Kainovy hlavy se v tu chvíli zrodil plán. Nemohl Abela jen zranit, on chtěl víc. Chtěl ho zničit. Povystrčil jazyk ze svých úst a přejel jím po Abelově horním rtu. Abel automaticky otevřel ústa a Kain vsunul svůj jazyk dovnitř. Jednu ruku položil na bratrovu teplou tvář a druhou na jeho kříž. Opatrně ho naklonil dozadu a položil na špinavou zem.

"Kaine… počkej… co to?…"

Kain přestal a posadil se. Zmatek vepsaný ve tváři.

"Já myslel, že mě miluješ?"

"Miluji, bratře, opravdu."

"Taky tě miluju," sklonil se nad ním Kain "nech mě ukázat ti, jak moc."

Když se znovu políbili, zabořil Abel prsty do havraních vlasů svého bratra. Něco uvnitř něj bylo podivně dojaté a svíralo se.

Kain začal Abela masírovat přes kalhoty. "Vidíš, tak to má být, čím větší je, tím větší je tvá láska ke mně." řekl zastřeným hlasem Kain. "Vidím, že mě asi hodně miluješ…"

"Ano…"

"Dobře." Kain přejel rukama pod bratrovou košilí a sundal mu jí přes hlavu. Pak uchopil okraj jeho vlastní a také si ji jedním pohybem svlékl. Znovu se začali líbat. Pochvíli vzal Kain mezi dva prsty Abelovu bradavku a jemně si s ní pohrával. Náhle se však zastavil. Abel zalapal po dechu.

"Proč jsi přestal?"

"Jsi si jistý, že mě tolik miluješ?"

"Ano."

"Určitě?"

"Ano!"

"Souhlasíš s tím?"

"Ano souhlasím!"

Kain ho ještě jednou políbil na rty a poté se jal prozkoumávat bratrovo tělo. Lízal a sál každý kousíček jeho svěží pokožky, až Abel začal fňukat. Jeho erekce se bolestně tiskla k hrubému materiálu kalhot. Kain mu je hravě rozepnul a Abelův penis se vyhoupl do pozoru.

"Ano, miluješ mě, velmi mě miluješ," uvažoval Kain. "Teď nech mě, abych ti ukázal, jak moc tě miluji já," řekl a narovnal se. "Klekni si." A Abel ho bez otálení uposlechl, zjevně si vědomý své nahoty. "Neboj se, nikdo nás skrz kukuřici neuvidí," usmál se Kain, mluvící z vlastní zkušenosti. "Kromě toho jen ukazujeme svou lásku, není na tom nic špatného. Sám Pán nás k tomu nabádá." Opřel se a rozepnul své vlastní kalhoty. "Vidíš, jak by tolik lásky, mohlo být špatné? Polib ho."

Abel poslechl, když si vzpomněl na předchozí polibky s Kainem, povystrčil jazyk a zkusmo olízl špičku žaludu. "Ano, tak je to dobře," řekl Kain, ale chtěl víc "zkus sát a pohybovat hlavou nahoru dolů." A Abel opět uposlechl. Snažil se dát si ho do pusy celého a málem se při tom udusil, ale podařilo se. Odměnou mu bylo bratrovo spokojené zasténání. Abel se dostal do pravidelného rytmu, čímž přiměl bratra slastně se prohnout v zádech.

"Ach, ano miluju tě, hrozně moc," zasténal Kain a uchopil Abelovy zlaté kadeře, aby ho od sebe odtáhl.

"Přestaň. Teď si klekni na všechny čtyři čelem ode mě," přikázal starší z bratrů. Abel, poslušný jako ovce, udělal, co mu bylo přikázáno. Najednou ucítil zvláštní šimrání kolem jeho zadního otvoru. Pak ucítil bratrův prst, jak proniká dovnitř. Nebylo to nijak zvlášť nepříjemné, jen jiné.

Kain takto bratra chvíli připravoval, než na roztažený otvor plivl a uchopil svůj vlastní penis. "Teď to možná bude trochu bolet," řekl před tím, než do Abela pronikl. Ten se v bolestné křeči prohnul v zádech, své prsty zabořil hluboko do hlíny a vykřikl.

"Kaine, to bolí!"

"Ano," zafuněl Kain, když pronikal silnými výpady stále hloub do svého bratra, "čím víc to bolí, tím víc jsi milován."

Kain do něj pronikal stále rychleji a rychleji. Své nehty zarýval do bratrových boků, tak že na nich nechával ošklivé šrámy. Přes velkou bolest Abelovo mužství tvrdlo stále víc a dožadovalo se pozornosti. Chtěl křičet, ale zjistil, že nemůže mluvit. Kain dál tvrdě bušil do jeho těla. Po chvíli pevně sevřel oči a mezi nejednotlivými přírazy syčel skrz zatnuté zuby.

"Ano," těžce zavzdychal "jsi - tak - zkurveně - milován!"

Slzy jako hrachy nepřetržitě stékaly po Abelových tvářích a dopadaly na špinavou zem.

"Všichni - milují - mého - perfektního - bratra!" Kainovo vzrušení rostlo, jak jeho penis klouzal krví z roztrhaného bratra, "dokonce - i - Pán - upřednostňuje - tebe!"

Abel vzlykal, cítil teplý pramínek krve stékat po svých stehnech. Cítil se roztržený vedví.

"No - bratře - uctívaný - a - milovaný - bratře! Vidíš - jak - moc - jsi - milovaný - teď?!"

Abel zakřičel, když se v tu samou chvíli jako Kain udělal. Konečně něco co oba sdílí. Abelovy slzy stékaly po špinavé zemi. Kain se stáhl, jeho penis, stehna a spodní část hrudníku byly potřísněné bratrovou krví. Nohy celé od bláta. Podíval se dolů na zlomeného a vzlykajícího všemi zbožňovaného bratra. Pevně stiskl kámen, který svíral v pěsti.

"Všechna krása musí zemřít," zašeptal.

"Kaine… to bolí. Pomoz mi. Pomoz mi. Proč jsi mi ublížil?"

"Oh, jen proto, že tě miluji, bratře. Měl bys to teď vědět."

Ptáci vylekaně vyletěli z kukuřice, když se zvuk jedné odporné rány rozlehl polem. Poté se rozhostilo ticho.

Když se Kain vrátil domů, zeptal se ho Bůh, kde je jeho bratr.

"Jak to mám vědět, jsem strážcem svého bratra?" Odplivl si Kain.

Abelovo tělo bylo nalezeno na zemi potřísněné krví. Bůh k sobě Kaina povolal, aby na něj uvrhl kletbu. Jako trest za zabití svého bratra, musí putovat po zemi, jako tulák. Kdyby chtěl Kain obdělávat půdu, už mu nevydá své bohatství. Nikdo koho Kain na své pouti potká, mu nepomůže. Takto se bude toulat světem až do konce života.

"Dobře," odpověděl Kain "každý koho při putovaní světem potkám, mě může zabít."

"Ne," odvětil Hospodin "Vložím na tebe znamení, aby tě nikdo, kdo tě najde, nezabil. Kdo by to udělal, přivodil by si sedminásobnou pomstu."

Rozzuřený Kain zvedl pravou rukou nůž a vyřezal si kříž do levého předloktí.

"A je to. Kainovo znamení."

Kain byl vyhnán pryč. Jeho znamení se stalo prokletím, symbolem zla. Poukazovalo na to, že zhřešil.

A to všechno byl jen začátek…
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líbí se vám povídka Znamení?

Ano
Ne

Komentáře

1 Catherine Catherine | 29. května 2013 v 14:51 | Reagovat

Wow! Tak tohle byl naprosto nečekaný fandom! :D Bylo to naprosto úžasné...díky moc :DDD

2 Abigail Osbourne Abigail Osbourne | E-mail | Web | 30. května 2013 v 19:27 | Reagovat

[1]: Tyjo, děkuju! Moc děkuju!

3 Saku-chan Saku-chan | E-mail | 27. srpna 2013 v 1:31 | Reagovat

Wow!!! *w* Tak tohle.. tohle je drsný! XD Děkuju za překlad, opravdu se povedl ^^ Wá jen mi je líto, že ho fakt zabil, achjo XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama