PTVD- Kapitola devátá

12. dubna 2012 v 13:43 | Abigail Osbourne |  Pro tebe vše drahoušku
Bože můj! Teď jsem si všimla, že jsme minule zveřejnili půlku desáté kapitoly, a na devátou jsme úplně zapomněli! Hrozně moc se omlouváme! Ellie, ale devátou neoglosovala, tak vám jí sem zatím přidávám jen s mým glosem. Ona je teď pro změnu nemocná a i tak nestíhá, tak snad jednu kapitolu zvládnete jen s mým glosem. I když uznávám, že bez Ellie to nemá šťávu.

Kapitolu věnuji všem komentujícím! Jste prostě úžasní!
Autor: Kleo
Beta-read: Mysty
Glos: Abigail
Pár: LV/HP
Přístupnost: pro všechny
Varování: silně OOC, "romantika", dementnost autorky (větší než obvykle)




9. kapitola: Rudá růže

Jak se přiblížili na dohled kamenné cesty (Ach jo, tak ona se ty čárky nikdy nenaučí psát!) najednou se kolem měkce rozsvítili světla. Plameny, které viseli (PlamenY? Tak to těžko!) bez opory ve vzduchu. Osvětlovali tím cestu a také hrádek. Zahrada zůstala tajemně zahalena tmou. Harry, který šel vedle Pána zla si pomyslel, že je to docela romantické. Při té myšlence se jemně začervenal. (Och, nevinný Pottříček…)

Voldemort, který zrovna ( úplně náhodou) pohlédl (Kam pohlédl?) mu jemně stiskl ruku a znova se podivil, jak okouzlující ten mladík může být. Vypadal jako nadpřirozená bytost. (Špičaté uši, upíří zuby, modrá srst, pětadvacet nohou…) Černé vlasy, které měl stažené zelenou stuhou ale přesto rozkošně rozcuchané, mírný rumělec (A co takhle whiskynec?)na tvářích, doširoka otevřené zelené oči, které nebyly za brýlemi ( Voldemortovi se mihlo hlavou, že je asi má kouzlem upravené ) zasněně brousili ostří meče (pohledem kolem sebe). Najednou mu pohled klouzl na toho Nejiho. Přerostlá číča (Tak tímhle výrazem mě autorka naprosto odrovnala *válí se po zemi*. Omlouvám se, ale Voldy a slovo číča? *další výbuch smíchu*). Nebude mu bránit, aby ho Harry miloval. (Nejiho nebo tebe? Nějak se v tom ztrácím.) A jestli ano... Přes Voldemortův obličej přelétl nepěkný úšklebek. (Ach, Brumbál a jeho citronové bonbony jsou všude!)

Najednou ucítil, jak mu Harry stiskl ruku. Otočil se na něj a samozřejmě se zářivým úsměvem. (Proč je tam to "a"?) "Nevadí ti, že je tu Neji?" Zeptal se s obavou v hlase (ČÁRKA!) zatímco šli k hrádku. Voldemort se už nadechoval k souhlasu, když si všiml Harryho výrazu. Překrásné zelené oči na něj hledělis otázkou a přitom nesnesli, že mají na konci měkké i (odmítnutí). Vyděrač. Pomyslel si Voldemort a odpověděl mu: " Ne samozřejmě mi to nevadí. Jestli ho chceš u sebe tak ti bránit nebudu." Harrymu se překrásně rozzářili oči. (A je to tu zas!) Ale Voldemort si chtěl předci (tak tohle jsem jako neviděla) jen něco ujasnit. Zastavil. Mitsuki a Severus šli kousek za nimi tak je hned došli. "Pokračujte" řekl jim a otočil svou pozornost na Harryho. Severus jen pokrčil rameny a Mitsuki se jen blýskli rudé oči něčím, co Harry nemohl určit. (Opět? Harry asi holt nebude mistr v určování výrazů.) Ti dva pokračovali v rozhovoru na téma: Jaký je váš názor na.... to, ptoč tam jsou čtyři tečky? A to Harry už neslyšel. Otočil se na Voldemorta a kývl na něj, ať pokračuje.

"Víš jestli..." Najednou ucítil, jak se mu něco otřelo o nohu. Schédl (Cože to udělal?) dolů a oči se mu zužilY. Byl to Neji. Byl jakoby připravený Harryho okamžitě bránit. Lehce vrčel a tak ukazoval světu své dlouhé bílé špičáky.

Harry se na něj taky podíval. Lehce se zamračil. "No tak Neji. Copak je?" Opal (Abigail se s křikem vřítila pod vlak. Ellie prosím, pomsti mě!) se a zkoumavě se na něj podíval. Ten nevnímal a dál lehce vrčel na Voldemorta. Wrrr Voldy, kotě. Harry si povzdech a položil mu dlaň mezi uši a začal lehounce drbat a hladit. Neji jako mávnutím kouzelného proutku ( pozn.aut: Ne. ŽÁDNÁ magie) (pozn.glos.: Nechybí ti tu slovo?) vrnět jako malé kotě a naprosto se poddal Harryho dlani.

Voldemortovi se zúžili zorničky. Ach... On by taky tak vrněl, kdyby ho takhle Harry hladil. (Proboha, Kleo! Nemyslíš, že už mě děsíš dostatečně? Představa vrnícího Temného pána mě bude starašit ve snách.) A myšlenky mu zabloudili (Nééééééé! Proč!) někam úplně od původního tématu.

"Co jste mi tedy chtěl?" zeptal se Harry, který úplně zkrotil Nejiho. Pán Zla se vydal na (sebou) trh. Vrátil se ze snění, jak ho Harry opečovává. (Wuuuágzgreuwgogborgffff)

"Ee...No..." Lehce se zakoktal ale pak si vzpom(n)ěl. "Jestli mi ten Neji" chytil Harryho za bradu tak, že nosy bylY od sebe jen pár centimetrů a oba zřetelně cítili dech toho druhého. "Bude překážet, když se ti budu dvořit" (Vidím dobře?) přiblížil své rty k Harryho. Už se jich skoro dotýkal!!! "tak ho nemilosrdně vyhodím za dveře, a jestli to nebude stačit tak i z panství!" Skončil a konečně se dotkl těch úžasných rtů. (Mám to vůbec komentovat?)

Najednou pod nimi něco VELMI nesouhlasně zavrčelo. Harry se odtáhl od Voldemorta a už zase měl oči a city pro to příšerné zvíře.

Pánovi Zla se před očima udělalo černo. Ne on to zvíře nevyhodí. On ho posadí na sudy se střelným prachem a odstřelí!!!!!!! Náletem vykřičníků!!!!!!!!!

"Pane!" Zavolal ženský hlas kousek před nimi. Voldemort, Neji i Harry tam otočili hlavu. Mitsuki stála pod nádherným barokním (Už vidím Voldyho, jak si zařizuje hrádek v barokním stylu: prdelatí andělíčci kam až oko dohlédne.) schodištěm a vedle ní vyšší Severus. Byli před hrádkem…

Voldemort došel ty dva a vzpomněl si na Harryho. Byl ale už u paty schodiště. Otočil se na něj a chtěl ho zavolat. Ale to už se Harry za nimi rozběhl a vedle něho samozřejmě Neji. Já už vážně, vážně, vážně nemám sílu!

Zastavil u Voldemorta a usmál se na něj. Neji se tam také zastavilale zavrčel na něj.

Voldemort mu nabídl rámě (V tom se autorka si spletla, to jsme jen my Harryho praštili rámem po hlavě.) Harry ho přijal a jako první vkročili na to nádherné barokní schodiště. (Nemůžu se zbavit pocitu, že si autorka plete Harryho Pottera s pohádkou O Šípkové Růžence.)Došli nahoru a Voldemort otevřel obrovské dvoukřídlé venkovní dveře. Vzal Harryho ruku do své a zatáhl ho dovnitř hrádku. Najednou se všude rozžehli svíce a vše se náhle ozářilo. Mitsuki se jich ( Severuse, Harryho, Voldemorta a Nejiho) se samozřejmostí ujala.

"Pán bude chtít do svého pokoje, že?" Voldemort přikývl a otočil se zpět na Harryho. "Ano. A přichystej pokoje i..." začal ale Mitsuki ho předběhla. "Ano. Už vám je jen ukážu."

Všichni přikývli. Tedy až na Nejiho ten se na ni jen podíval.

"Tudy" A z přijímací haly prošla velkým hezky zařízeným velkým obývákem a až narazila na další nádherné schody, které asi vedly do pokojů.

Všichni šli samozřejmě za ní. Začala stoupat po schodech.

Ocitli se v chodbě a na každé straně byli řada dveří. (Tak Kleinko teď si vyber, buď tam byly řady, nebo byla řada.)

"Severusi" a ukázala asi na třetí dveře. Severus bez jakékoliv připomínky zaplul do přístavu, kde pohrozil prodavači rumu svým hákem, který měl místo ruky. Ten mu sud alkoholu okamžitě vydal, jelikož věděl, že se Severusem hákovitý nos i ruka Snapem si není radno zahrávat. Došli asi do prostřed a tam ukázala na dvoje dveře. Abba stála uprostřed chodby a hrála na Voldyho přání píseň Honey, honey (velmi zdobné a dvoukřídlé). Napoti sobě.

"Pane." Pokynula k těm pravým. "A vy mladý muži" ukázlala (to chci taky umět) na druhé dveře. "Ty tam samozřejmě u svého Pána už máš pelíšek (Prosím, ať tím nemyslí Harryho a Voldyho!)" Otočila se na Nejiho aby si nemyslel, že na něj zapomíná. (Uf) Harry kývl. A vešel do svých pokojů a Neji ho následoval. Dveře se zavřelY.

Mitsuki už chtěla zmizet za svou bělovlasou hřívou ale Voldemort ji zastavil pohledem. (Fíhá, už jste někdy viděli někoho zastaveného pohledem? Mě ta myšlenka úplně nadchla.) Mitsuki se na něj otočila. "Mitsuki, chtěl bych jednu růži ze zahrady…" Ta na něj s lehkým překvapením pohlédla. Voldemort jen kývl. Mitsuki neudělala jediný pohyb a zmizela. Nebylo slyšet ani to PUF při přemístění.

Za chvíli se vrátila a ve svých bledých rukách měla rudou růži…

Voldemort si ji od ní vzal a Mitsuki zmizela. Pán Zla se zhluboka nadechl a vydechl. Teď už jen může doufat, že Harry se buď nemyje, nebo nespí. (*neskutečný záchvat smíchu* Ach, Voldy já bych teda nechtěla partnera, který se nemyje a nespí. Navíc mi nepřijdeš jako typ, který šetří na vodě a na peřinách. Omlouvám se, ale mě to tak prostě vyznělo.)

Zaklepal...

dramatická pauza

Chvíle ticha kdy slyšel vlastní srdce být...

Buch, buch, buch, buch. Už dlouho bít nebude, to se spolehni! *dává do toulce jedovaté šípy*

Lehké sotva slyšitelné kroky...

To se k Abigail potichu plížila i Ellie se svou kuší.

Klika, která klesla dolů...

Dveře se rozletěly a prudce praštily Voldyho do hlavy.

Harry mezi dveřmi...

Lehce nervózní Voldemort...

Smrtící Abigail a Ellie.

Neji, který byl uvelebený na tvrdé postely,_když měl velký odpadkový koš opodál.

"Ano?" Optal se mladý nádherný kouzelník staršího odporného a oslizlého.

"Chtěl bych ti něco dát…" A podal mu rudou růži. Harry zalapal po dechu. Něco tak krásného neviděl, jelikož ho oslepil jed z šípu, který Abigail právě vystřelila.

Nádherný úsměv se mu usídlil na tváři a oči se mu rozzářilY. Voldemort uvažoval o dokonavých a nedokonavých videch. Tenhle obrázek byl snad svatý. Harry zasažený šípem, svíjející se v bolestech a zvracející své vlastní vnitřnost… Ach, jak ho ten pohled vzrušoval.

"Děkuji" Zmohl se jen Harry a dal Voldemortovi na rty motýlí polibek.
Nemůžu si pomoct, ale kdykoliv se řekne motýlí polibek, vybaví se mi jediné slovo, které zastře všechny ostatní myšlenky= zoofilie!
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nade Nade | Web | 12. dubna 2012 v 20:27 | Reagovat

Totálně mě dostala nadpřirozená bytost s pětadvaceti nohama. A prdelatí andělíčci jsou od teď mou ikonou! :-)
Dost jsem si to užila, nicméně je cítit, jak tě tohle dílko místy dost znechucuje. ;-) Chápu to, protože tam naprosto chybí děj a pointa. Zato se dovídáme takové věci, že Voldy udělal krok a Harry zůstal pozadu. Tak se na něho otočil, ale on už ho docházel (i s číčou). A že se zastavili "asi uprostřed". Musí to být opravdu náročné, ale vydrž! Jinak bychom se neměli čemu řehtat. :D

2 Abigail Abigail | Web | 13. dubna 2012 v 7:39 | Reagovat

Jistě jistě :D. Moc děkuji za vaši podporu, to je to co nás drží.
Nechápu jak se nám mohlo stát, že jsme přeskočili jednu kapitolu (a vy jste to ani nepoznali!- tady se ukazuje, jak moc je autorka hrozná). Moc děkuji za koment a pochopení. Vůbec nestíhám. Včera jsem teprve odpověděla na komenty k minulému PTVD a na RITD jsem se ještě nedostala- Das Horror!!!

3 Georgiana Georgiana | 14. dubna 2012 v 11:44 | Reagovat

Chybějící kapitoly je nemožné si všimnout, protože v záchvatech často hysterického smíchu přes slzy nevidím na číslo. Jediná slova, co mě u toho napadají:
Zoofílíééééé! Katastrorofa! Bolest! Smích! Smrt! Agonie! Euforie!
Jisté je, že žádná jiná povídka tohle nevyvolá. Jakže je tam ta shoda?
hb!jwiktrjme§dweů§ůúú)frerreweůedůl.fůwlpúů§úfp§fvpf.ůú.
Pardon...
Na koho mám s tou pilou jít? Jó, Kleo!
*vr, vr, vrrrrr!*
(Citace z knihy - Jak přicházejí čtenáři fanfiction o rozum :D)

4 dropdead dropdead | 8. května 2012 v 21:21 | Reagovat

Z osmeho odstavce nemuzu :) za prve voldy ma nos ??? Wtf ? A misto toho panstvi jsem jaksi precetla panenstvi takze... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama