PTVD- Kapitola čtvrtá

6. února 2012 v 20:25 | Abigail Osbourne |  Pro tebe vše drahoušku
Moc děkujeme za komentáře a vaši podporu! Také se omlouváme za dlouhou prodlevu, ale nějak nám to časově nevychází ;). Nadále budeme přidávat kapitoly jednou týdně- jestli to půjde ;)). Enjoy! lml

Autor: Kleo
Beta-read: Mysty
Glos: Abigail & Ellie
Pár: LV/HP
Přístupnost: 12+
Varování: silně OOC, "romantika"


4. kapitola: Rty k líbání
Dovnitř do pokoje vběhl Severus. Byl udýchaný. To se nevídalo často. Své havraní vlasy měl lehce rozcuchané, černý hábit rozepnutý a zajímavé bylo, že hůlku měl vytaženou. (Pane Bože! Doufám, že v tomto případě není slovo hůlka myšleno jako synonymum pro jistou část těla, Severus jako exhibicionista by byl moc i na mě.) Zhluboka dýchal. Asi běžel hodně dlouho. Voldemort se zamračil. Harry v jeho náruči se obrátil tak, aby viděl na Severuse. Takto svého profesora ještě neviděl. (Použití slovesa vidět a četnost teček bych jí omlátila o hlavu!)
Smrtijed se podíval na svého pána. Lehce přitom pozvedl obočí, když uviděl kdo to vlastně je v obětí (V čem že?) lorda Voldemorta. Jeho obočí bylo totiž tak silné, že mu bránilo ve výhledu. Chvíli mu trvalo, než tu osobu poznal. (Učí ho tolik let, je to kopie jeho otce, kterého nenáviděl a hlavně je to POTTER a on ho nepozná?) Takže: Nádherné planoucí a bezedné oči, do kterých spadaly uhlově černé vlasy. No jasně. Potter. Ale takhle vypadal úplně jinak, než ho normálně vídal. Vlastně nevypadá až tak špatně, když nad tím tak uvažuji… (Když nad tím tak uvažuji, asi pošlu autorce nějaký dáreček, třeba nášlapnou minu.) (Tyhle naprosté zvraty názorů jsou tak zvrácené, že se mi z toho chce zvracet.)
"Nechtěl jsi něco, Severusi?" Optal se ho Temný pán. Jeho hlas by výhružný, nebezpečný a naznačoval, že rozhodně nechtěl být vyrušen. Severus se vzpamatoval. "Do hradu se nějak dostaly lidé (ty lidy) z Fénixova řádu. Hledají Pottera." Dokončil s pohledem na Pottera. (Grrrr) Tomu se překvapivě rozšířily zorničky a lehce se zachvěl. To cítil Jan Tleskač (Voldemort). Věděl, že by měl pomoc svým malým smrtijedům s obranou, ale tak zoufale se mu nechtělo Harryho pustit. Chlapcovo tělo nádherně hřálo. (Tak si se sebou vezmi přenosný kamna a neštvi mě!) Chtěl ho držet a nepustit. Harry najednou syknul bolestí.
A znova.
A ještě jednou. Voldemort se ohlédl a všiml si Ellie a Abigail, jak do Pottera bodají dýkami. Jejich pološílený smích se zlověstně rozléhal po kamenných podlahách.
Jenže tentokrát to bylo silnější. Málem by upadl na zem, kdyby ho Voldemort nezachytil. (Nebyli v posteli a nedržel ho v náručí?) Tomu se strachem rozšířily oči. Chlapec se pomalu začal v jeho náručí svíjet bolestí. Voldemort neváhal ani chvíli. Popadl Harryho do náručí a přenesl ho na postel. (Tak buď jsou v nějaké velkoprodejně postelí, nebo fakt nevím.) Severus k nim ihned přiskočil. Voldemort se na něj otočil. Jeho pohled mluvil za vše. Harry je mrtvý. Halelůja, hurá, jupí, etc.
Musí zjistit co tomu chlapci je. Za všech okolností. A ty nastaly. (Voldemort má vyjadřovací schopnosti pětiletého a Harry evidentně umírá na nějakou prazvláštní nemoc ochromující jeho nervový systém. Fajn…)
Do hradu se valí valící kameny členové Fénixova řádu a Brumbál. Můžou je najít a pak je zavřít, zabít nebo je nemusí najít vůbec. Taky můžou jít všichni na zmrzlinu. (Čokoládovou, mňam!) Ale tvrdému penisu pána(ovy) Zla to bylo očividně v tuto chvíli jedno.
Chtěl zase spatřit ten nádherný lesk těch zářivých smaragdů, je jedno jestli Fénixův řád všechny povraždí, zboří jeho sídlo a vládnout světu začnou mudlové, hlavně aby stihl vytěžit stávající doly s použitím co nejmenšího počtu krumpáčů. Chtěl znovu políbit ty nádherné plné rty. (Z Harryho se stal model.) Chtěl zničit Brumbála. Chtěl…. Voldemort zjistil, že toho chce mnoho. Ale jedno chce nejvíce.
Nutellu a citrónový bonbón. (Harryho Pottera.)
Aby žil v jeho přítomnosti, aby ho směl milovat a hlavně, aby byl v pořádku (typický Voldy). To, co se teď Harrymu stalo, neočekával. A hlavně. Nevěděl co se vůbec děje. A to nesnášel. Už jako kluk musel vědět o všem ve svém okolí. Stejně jako Brumbál. Jenže ten se tím bavil. On nikoliv. Využíval toho. A dodnes využívá. (tečka sem, tečka tam, co já s nimi udělám) (přes hlavičku jim kladívkem dám)
Severus se sklonil nad chlapcem v bezvědomí. (Už jste někdy viděli někoho v bezvědomí, jak se nad někým sklání? Já teda ne.) Měl silné bolesti, to viděl, ale nevěděl, co je způsobilo. Sklonil se ještě blíž, až viděl každý rys chlapcovi tváře. Několik Harryho vlasů se rozhodlo, že nebudou poslušné a půjdou spát až déle po Večerníčku (tak se chlapci usídlily na tváři). Tváře měl mírně červené. Spíš růžové. Zavřené oči byli rámované dlouhými černými řasami. Malý kouzelný nosík a pod nimi… (Šmarja, i ty Brute? Prober se! Harroušek se ti svíjí v bolestech, za prdelí Brumbál a ty obdivuješ jeho nosáneček?!)
Nádherné rudé naběhlé rty. Perfektně tvarované. A Merline! Mírně otevřené v němém pozvání. (Arthur brzy využije situace a… Sorry, špatný fandom.)
Ach. Vydechl, když ho Ellie vzala cihlou po hlavě.
Jak moc právě, Severus chtěl ochutnat ty krásné rty! (Co tahle věta měla vůbec znamenat? Kóan nebo tajné poselství z jiné galaxie?) Musejí chutnat po….
Dost! (Tento výkřik plně shrnuje můj postoj k této povídce.)
Ochutnat by je mohl. Jenže. Toho chlapce právě spatřil v náručí svého pána. Ten většinou zabíjí, když někdo sáhne na to, co nemá. (???) Nebo ho uvrhne do kopek (listí?) a do své nelibosti. Ale kdyby se někdo dotkl něčeho, co Pán očividně miluje…. Nechtěl ani domyslet.
Odporem se otřásl. To upoutalo Voldemortovu pozornost. Co se stalo, že se Severus otřásl odporem? To bylo kvůli mému andílkovi? Je ti odporný? Takový rozkošňoučký Harryšek a ty se otřeseš odporem? Jen počkej netopýre, ufiknu ti křidélka! "A ukousnu hlavišku," ozval se znenadání zmaterializovaný Ozzy Osbourne. Najednou Harry znovu vykřikl bolestí. Bolestí, která musela být strašlivá. Menstruace!
Začal se i silně zmítat. Severus ho chtěl spoutat kouzlem, ale Voldemort ho zastavil. Chlapec totiž vypadal jak při kletbě Cruciatus. Tím, že by ho spoutali, by mu způsobily ještě větší bolesti. Věděl to. Dělal to svým vězňů, když jim chtěl připravit muka, muka, na která nezapomenou.
Tedy.
Jestli je přežijí. (Co tu dělá to odentrování a tečka?) (Nesnaž se v tom hledat logiku, to je marné.) Jenže. Harry to nejenže musí přetrpět, ale hlavně nesmí zemřít. Musí se najít nějaká pomoc! Musí! Prostě musí, ať se stane cokoliv.
Najednou se dvoukřídlé dveře zachvěly vzrušením. Následovala obrovská rána. A další.
Členové Fénixova řádu asi zjistili, kde má pokoje malý pán Velkého Zla a hlavně. Kde je Harry Potter. (Wow, tahle autorka by si zasloužila ocenění za nejvíc nadužitých teček na stránku.) (A za nejhorší povídku roku 2008.)
Nechtěl, aby tu Harry zůstal, ale když má takové bolesti, bylo by nejlepší s ním vůbec nehýbat. Rozhodnout se musí teď.
Zůstane s Harrym, zajmou ho možná zavřou a nebo zabijí. Když ho tu nechá na pospas Brumbálovi a té jeho skupiny, Black Sabbath…. Eh. Tak tedy možnost za třetí. Vezme Harryho a zmizí odsud. Ale Harry bude mít hrozné bolesti. A kdyby se s ním chtěl přemístit… Ještě větší bolesti. Tak jako tak. Musí se rozhodnout! Dá ho do péče Abigail a Ellie - v tom případě bude mít ty největší bolesti.
"My se o tebe postaráme, neboj," zamumlala Ellie zatímco se zaujetím leštila sekáček na led.
Severus se na něj otočí. Ví, co asi se honí hlavou jeho Mistra, je totiž telepat. Ve volném čase vede školu pro mutanty. Sám by v této situaci být nechtěl. Voldemort ho konečně vzal na vědomí, ale svůj pohled pořád upíral na - zrovna teď klidného - chlapce. (Wuuááá, wluéééé, wbdzfo…) (Soucítím s tebou.)
Odhodlal se a promluvil: "Pane, chlapec potřebuje lektvary a pomoc lékařů. (Další rána do dveří v zápětí hned udeří) Mám podezření na něco, co nedokáží vyléčit ani lektvary, je to demence kombinovaná s Alzheimerem. Tedy já. Mohou mu pomoc jen specializovaní lidé, v civilizovaných částech vesmíru prostě nazývaní specialisté. Já jich několik znám ale… (Další rána. Ty dveře dlouho nevydrží… když je rychle nezadrží) (Úplně živě vidím Fénixův řád s Brumbálem v čele a s beranidlem v rukách.) V těchto podmínkách… Snad by mu mohli pomoc, členové Fénixova řádu. Mohou ho dostat do nemocnice." Dokončil a také svůj pohled upřel na dveře. Temný pán Sauron se rozhodl. Musí to udělat. Pro dobro obou. Jiná volba teď podle něho nebyla rozumná. A jestli později toho zalituje…
Dveře už držely silou vůle. Kouzla byla pryč. Někdo je musel uvolnit, koneckonců je už dlouho nikdo nepromazával. Moc by za to nedal, že to byl Brumbál.
Další silná rána. Tak. Poslední Branky, body, vteřiny a dozví se, pro co se jeho Pán rozhodl.
Řád mu nic neudělá. Je informátor. Nesmí mu nic udělat. Ale co by udělali, kdyby tu našli pána Zla? (… na to už nemám sílu.) Nechtěl ani domyslet. Spousta mrtvých a krve. Ráj pro Šedohřbeta, ne (é) pro něj.
Další rána. Ještě jednou a dveře povolí… trauma Pána zla vrcholí…
Voldemort se podíval na dveře a přelétl pohledem na Harryho. Dvěma dlouhými kroky došel k velkému letišti. Sedl si na něj. Nevšiml si však armádního letadla, které právě přistávalo. "Nebyl dobrý nápad sedat si na letiště," proběhlo hlavou Voldemorta těsně před tím, než ho podvozek rozmáznul po ranveji.
"Nehoda při armádním výcviku," sdělil tisku plukovník Rhodes.
Díval se na Harryho. Nejkrásnějšího člověka, kterého kdy potkal. (*hledá sáček pro případ nevolnosti, bude ho potřebovat*)
Člověka do, kterého se zamiloval, kterého chtěl zahrnout svou láskou, kterého chtěl hýčkat a opečovávat. Dát mu na krk růžovou mašličku, drbat ho pod bradičkou a krmit cukříčkem. Mňau.
Musel to rozhodnutí udělat. Pro dobro obou dvou. Shýbl se k Harryho ústům. A ukousnul mu jazyk, aby nemohl prozradit FŘ, jaké city k němu ve skutečnosti chová. Byl si vědom toho, že při orálu mu ten jazyk bude scházet, ale jak už řekl - bylo to pro dobro obou.
Severus je pozoroval. Chtěl odvrátit pohled, ale nemohl. Byl jako přikovaný pohledem k té scéně. Jak se jeho Mistr sklání k těm nádherným a plným rtům. Jak je kousíček od nich! (Severusi, ty šmíráku!)
Voldemort opravdu byl jen kousíček od těch kouzelných rtů! Najednou se stalo něco nečekaného. Harry ho začal škrtit a při tom hystericky křičel "Tak ty jsi mi chtěl ukousnout jazyk, ty slize! Za to zaplatíš, haďáku!"
Harry otevřel oči. Nádherné smaragdy se na něj podívaly. Voldemort měl pocit, že nemůže dýchat. (Aby ne, když ho škrtil!) Sklonil se dolů. A než se dotkl těch rtů, stihl zašeptat: "Odpusť!"
Zamilovaný Voldemort. Oživlé diamanty. Fénixův řád s beranidlem. Nic není nemožné.
Měkké dveře se v té chvíli rozletěli dokořán.
A Voldemort udělal to, pro co se rozhodl. (Autorka má ze všeho nejhorší poslední věty. Všimli jste si toho?)
Konec 4. kapitoly.
Jo a děkuji jako vždy Mysty za beta-read. Jo a za ten název kapitoly taky děkuju. (Opravdu nemáš zač. Ten název- rty k líbání? K čemu jinému by asi tak byly? K vytírání podlahy?) (*mává ze záhrobí*)
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 majuar majuar | E-mail | Web | 6. února 2012 v 22:10 | Reagovat

Dokonalé glosy :D Kupka listí, malý pán Velkého Zla a Brumbál s beranidlem...To mě uzemnilo. Těším se na pokračováín :)

2 ss-slash ss-slash | 6. února 2012 v 22:16 | Reagovat

Oh, dankeee :D. Jsme moc radi, ze te to pobavilo :))

3 Bara Bara | 6. února 2012 v 23:38 | Reagovat

Sakra, bolí mě břicho, mám poprskaný monitor... :-DDD
Tak hrozně napsanou povídku jsem ještě nečetla, díky glosům při ní ale trpím záchvaty smíchu.
Díky, nemá to chybu. :-DDD

4 keishatko keishatko | Web | 7. února 2012 v 0:17 | Reagovat

kriste...kam na to chodíte..tie myšlienkové pochody sú najlepšie...teším sa na ďalšie :D

5 Kiki Kiki | 7. února 2012 v 0:31 | Reagovat

tak na tomhle bych si jako smlsla... "a tu o šípkové růžence znáte?" :D

eh, dostalo mě že Harry očividně dostal patrně křeč do achilovky a Sevík už by volal ehm, specializované lidi :D zajíavé, asi věděl co mu je ale že by se nám to obtěžoval říci?

Harry většinou má takovýhle zmítačky v bolestech když je Voldy extra protivný, teď bude mít extra bolesti když bude Voldy nadržený? chudák :D

6 Emma B. Emma B. | Web | 7. února 2012 v 13:16 | Reagovat

Nemôžem z toho :D ... glosy sú absolútne dokonalé :D.

7 Nade Nade | Web | 7. února 2012 v 17:51 | Reagovat

Zechcípůůů!!! :D U nehody na ranveji jsem se zasekla a nemohla dál, posedl mě záchvat podobný tomu, co postihlo Harryho. To, že se zamiloval Voldemort, dobrá. Všichni víme, že to s ním nikdy nebylo v pořádku. Ale Severus Snape? Co se mu to pro Merlina stalo?! Kolik let se s tím "spratkem" rozčiluje a pak najednou tohle? Nevypustil tam Brumbál před útokem nějaký nervový plyn? Možná se nadýchala i autorka.
Holky, upřímnou soustrast. XD
A moje nej-glosa: (Wuuááá, wluéééé, wbdzfo…) (Soucítím s tebou.)

8 ss-slash ss-slash | 9. února 2012 v 16:24 | Reagovat

Děkujeme za tak nádherné komentáře! Jste zlatí!!! Zvláště proto, že vás komentuje čím dál méně :D. Proto děkujeme všem věrným komentujícím! :))

9 icklemyselfkins icklemyselfkins | 8. května 2012 v 20:03 | Reagovat

Nejvice me ale dostalo to letiste to bylo zabite :D
a nebo menstruace :D

10 icklemyselfkins icklemyselfkins | 8. května 2012 v 20:10 | Reagovat

Ps : na co jste pls narazely s tim Arthurem ?

11 Abigail Abigail | Web | 14. května 2012 v 16:15 | Reagovat

Mám dojem že Ellie nerážela na Stopařova průvodce po galaxii :D Děkuji za komentář a omlouvám se, že odpovídám až teď ;))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama