MS- Kapitola třetí

24. února 2012 v 17:50 | Abigail Osbourne |  Melodie Smrti
Tak nakonec o den dříve, abych vám vynahradila, že včera nebyl glos ;). Snad se vám tato část bude líbit a zanecháte komenář :). Příští část bude už poslední!
Enjoy! lml

Varování: Depresivní, psychologické
PS: Opět chybí beta, tak se omlouvám za chyby (určitě jich tam je dost)
Věnováno všem komentujícím: Shinnya, Nade, Tessie, Symphony, Slimča a hlavně Ilay!

Deprese. Je to tu znovu. Před pár lety jsem vlastně ani netušil, co to je. Teď to vím až moc dobře. Znám ten pocit přicházející temnoty. Najednou se vás zmocní panika. Znovu už ne! Prosím dost! Najednou jsem se opět nemohl nadechnout. Opět mě obmotaly ty silné temné paže a začali se pomalu stahovat kolem mého srdce. Připadal jsem si jako zvíře v kleci. Nemohl jsem uniknout. Ať jsem se hnul kamkoli, pořád nade mnou visel ten černý mrak, pořád za mnou šel ten tmavý stín. Cítil jsem je. Bytostně jsem je vnímal. Začínám se bát, že jsem se definitivně zbláznil. Temnota byla všude kolem mě, dusivá a tíživá. A já znovu a znovu viděl jejich tváře, viděl jsem těla potřísněná krví, slyšel jsem jejich křik a pláč. Hrdlo se mi stahovalo čím dál víc, a když už jsem myslel, že se musím udusit, najednou jsem prudce vydechl a začal dýchat pro změnu hrozně rychle, jako bych právě uběhl maraton. Musel jsem dýchat, jak nejrychleji to šlo, abych zahnal přicházející nevolnost. Třásl jsem se po celém těle, snažil jsem se uklidnit. Snažil! Nešlo to. Nemohl jsem uniknout. Já, nedá se to popsat… jak vlastně chcete popsat pocit?

Nemohl jsem to dál snést. Udělal jsem to znovu. Znovu jsem ji sundal s řetízku, na kterém visela. Nosil jsem ji stále při sobě, schovanou pod košilí. Lehce jsem ji pohladil prsty a na poslední chvíli se pokusil o trochu vzdoru. Avšak tíha na mé hrudi mi nedala moc času na výběr. Ostří opět projelo mou kůží. Vedle bezpočet jizev se přidala další. Ten pocit, opět… nedá se popsat. Najednou ze mě všechno spadlo. S krví, která opouštěla mé tělo, jako by i mé srdce opouštěla ta tíha, bolest, zoufalství. Opět jsem byl volný. Znovu jsem byl svým pánem. Přidal jsem ještě druhý a třetí zářez. Opět jsem se cítil sám sebou. Já jsem byl nyní ten, který mě ovládá. Já, ne ta děsuplná tma. To bylo na všem totiž to nejhorší- ten pocit bezmoci. Bezmoci nad sebou samým, nad svými city a emocemi. Bylo to jako reflex. S přicházející temnotou se mě najednou zmocnila panika a ta nehorázná bezmoc, mé tělo ovládl strach. Příšerný strach nesrovnatelný s ničím co jsem doposud zažil. Nedalo se tomu nijak zabránit. Byla to má slabost. Každý nějakou máme. A každý jí vzdorujeme po svém. Já to dělal takto a ono to fungovalo. Byl jsem jako feťák a toto byla moje droga. V nějaké knize jsem četl, že je to považováno za psychickou poruchu, proč? Vždyť je to lék. Ten jediný spolehlivě působí.

Vzpomněl jsem si na dnešní hodinu lektvarů. Měli jsme připravit zneviditelňující lektvar, což pro mě nebyl problém, jelikož jsem si o něm včera před spaním četl. Věděl jsem tedy, jak nejlépe bych měl postupovat. Pečlivě jsem nakrájel kořen asfodelu, tak aby stroužky byly všechny co možno nejtenčí, pozorně jsem si hlídal dobu vaření a počet zamíchání na tu a tu stranu. Když byl lektvar skoro hotový, všiml jsem si, že jsem si zapomněl vzít mločí oči, které se měly přidat těsně před tím, než lektvar dosáhl varu. Odběhl jsem proto k profesorskému stolu, kde jsem si na okamžik dovolil pokochat se křivkou Severusových rtů. Když jsem se vracel na své místo, všiml jsem si, jak se na mě dívá Malfoy a škodolibě se usmívá. Jakmile jsem došel ke svému kotlíku, došlo mi, čemu se smál, bylo však už pozdě. Kotlík explodoval a já musel opět snášet proud nadávek z těch milovaných rtů. Samozřejmě mi nevěřil, když jsem tvrdil, že to Malfoy mi do kotlíku vhodil šnečí sliz, který výbušně reagoval s výluhem z lístků jetele.

Opět jsem se snažil zbytečně. Z mých očí se začaly valit slzy. Nedokázal jsem je zastavit, popravdě jsem se ale ani nijak zvlášť nesnažil. Můj polštář byl promočený slzami bezmocnosti a záchvaty paniky. Jen měsíční světlo pronikající okny mi dávalo pocit, že naděje stále existuje.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ilay^^ Ilay^^ | Web | 24. února 2012 v 18:46 | Reagovat

Božee můůj TT_TT Abby, ty mě chceš určitě odrovnat, že jo, touhle povídku, čím víc se dozvídám, tím si stále myslím, že tohle prostě nemůže dobře dopadnout TT_TT Chudáček Harry, ani jsem si nemyslela, že bych mohla být na Draca tak moc naštvaná, ale jo jseem TT_TT On vůbec nevím o co go ARGHHH =_=

Je to krásné Abby, stejně jako ty předešlé díly a teď už netrpělivě čekám na další :D asi si vyškubu vlasy, já už to vidíím TT_TT nic mi na té kebuli nezůstane
TT_TT

Jinak Aww **-** moc ti zase děkuji za to věnování, já se ti tady jednou rozteču a pak mě budeš muset uklízet :D Jak já ti to nezávidím :D

2 Abigail Abigail | 24. února 2012 v 19:23 | Reagovat

Ilay... já už ani nemám slov, jak ti poděkovat! Jsi zlatá. Jsem moc ráda, že se ti povídka líbí :). Vlasy si prosím tě, nevyšubej, to by byla věčná škoda :D. Za věnování nemáš co děkovat. (je to tak už od ZSN :D) Ještě jednou díky moc!

3 Ilay^^ Ilay^^ | Web | 24. února 2012 v 19:40 | Reagovat

To ty jsi taky, to se neboj :D za tohle bych ti měla líbat nohy..xDD A dobře, já s těma vlasama počkám až na tu poslední kapitolu a určitě si je vytrhnu až potom, viď :D:D

A jinak já prostě musím děkovat, protože mě to vždycky potěší a zahřeje nuhu :D **-**

4 Tessie Tessie | 24. února 2012 v 21:26 | Reagovat

Jéé, věnování :D No jo, komentovat geniální povídky se vyplatí... Nějak si teď neumím představit čím konkrétně to pro Harryho skončí, ale já si pravděpodobně (jako Ilay^^) vyškubu slušivou plešku, která bude v těchto slunných dnech oslňovat všechny kolemjedoucí řidiče.

5 Nade Nade | Web | 24. února 2012 v 23:21 | Reagovat

Z téhle povídky zoufalství a deprese přímo odkapávají jako ty pomyslné kapky krve.
Říct, že se těším na další díl, nezní zrovna vhodně... ;-)
Ale já prostě chci strašně vědět, jak to dopadne, i když popravdě "hepáč" zrovna neočekávám.

6 Shinnya Shinnya | 28. února 2012 v 12:47 | Reagovat

No teda *pleskla si*, jak jsem mohla přehlédnout další díl?!
Musím říct, že Harry má opravdu slušnou depresi a stejně tak jako ostatní si nejsem tak docela jistá jestli to může skončit happyendem, ale na druhou stranu, sadendy (tyjo, tak si teď říkám, používá se vůbec tohle slovo?..XD) mají taky něco do sebe, navíc rozebírání těhle vnitřních pocitů je přesně můj oblíbený šálek čaje (kávu nepiju..:D)
Začínám být hodně zvědavá jak to všechno dopadne, držím palce na stejně úžasně napsané pokračování..:))
PS: Děkuji za věnování!*¬*

7 Abigail Abigail | 28. února 2012 v 14:35 | Reagovat

Tessie: Tak holt založíte spolek mladých plešounů :DDDD. Ne, to by byla škoda vytrhat si vlásky :D.

Nade: Moc ti děkuji za komentář ;). Jsem moc ráda, že z toho tu depresi cítíš :). Teda ne, že bych ti jí přála ;D. Ještě jednou díky!

Shinnya: Nepiješ kávu? Já tedy miluji obojí. Můj den se rozhodně neobejde bez hrnku kafe a nejméně č hrnků čaje :D. Jsem ale moc ráda, že se ti povídka líbí ;)). Zvědavost je dobrá věc! (nikdy jsem nepochopila význam rčení: Nebuď zvědavá, budeš brzo stará).
Ps: není za co :D, to já děkuji za koment ;)
Btw: sadendy je super výraz, myslím, že ho začnu používat :D.

8 Slimča Slimča | 28. února 2012 v 21:21 | Reagovat

Aj aj... :( Já si měla napřed přečíst tohle a až potom ZSN...Jako zarytý příznivec happyendů ještě pořád doufám. Třeba v to, že se nejde někdo, kdo podá pomocnou ruku. Harrymu bych to moc přála. Díky za kapitolu!

9 Shinnya Shinnya | 28. února 2012 v 22:04 | Reagovat

No vážně, zatím jsem jí nějak nepřišla na chuť, ale já neměla ráda věcí a teď je tomu úplně naopak..:D Jinak, co se týče těch rčení, uniká mi jich mnohem víc než jen tohle..:D Každopádně zvědavá jsem dost, ale pořád si udržuji mladistvý vzhled..XD

10 Abigail Abigail | 29. února 2012 v 6:42 | Reagovat

Slimčo: Jakmile jsem včera večer spatřila tvůj komentář u ZSN řekla jsem si to samé :D. Nemáš za co, já ti mooooc děkuji za komentář! Jsi poklad :).

Shinnya: :D

11 Alissea Alissea | 1. března 2012 v 12:49 | Reagovat

moc pěkné, už se těším na poslední kapitolku :)

12 Abigail Abigail | 1. března 2012 v 19:19 | Reagovat

Ó Danke... :D.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama